Metody výuky
Projektové vyučování
V rámci výuky plánujeme a realizujeme mezipředmětové projektové vyučování. Projekty jsou různého charakteru a rozsahu v rámci jednotlivých ročníků, tříd, celé školy nebo ve spolupráci s dalšími subjekty. Jedná se krátkodobé i dlouhodobé projekty, besedy a exkurze.
Projekt je silným motivačním nástrojem k učení, zapojuje všechny žáky, ale respektuje jejich individuální zvláštnosti. Rozvíjí fantazii a tvořivost. Cílem není získání co největšího množství faktografických údajů, ale vzbudit v dětech zájem o učení, pátrání o smyslu věcí, hledání vztahů, naučit je spolupracovat, hledat informace apod.
Výuka čtení pomocí metody Sfumato
Naše škola sleduje moderní trendy ve vzdělávání, snažíme se dětem učení zpříjemnit moderními metodami, ke kterým bezesporu patří i metoda Sfumato – splývavé čtení, jejíž autorkou je PaedDr. Mária Navrátilová. Principy splývavého čtení formulovala v roce 1974 a v průběhu 11 let tuto metodu prověřovala na doporučení profesora Zdeňka Matějíčka na různých typech základních škol (státních, soukromých i malotřídních), aby prokázala dobré výsledky nejen ve čtení, ale i v propojení čtení se psaním. Od konce 80. let PaedDr. Navrátilová pořádá semináře v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a přednáší v programu akreditovaném ministerstvem školství.
Metoda Sfumato vychází z poněkud odlišných principů výuky čtení, než představuje tradiční slabikotvorné pojetí. Je přizpůsobena individuálním schopnostem dítěte, které se učí nejprve pracovat se svým hlasem. Kontrastní volba pořadí písmen (O, S, B, U, A) vede k rozvíjení zrakového a sluchového aparátu dítěte. Nevznikají zde špatné návyky při čtení, jak tomu může být u ostatních metod výuky čtení, které počítají s chybou, a tudíž později také s reedukací čtení. Metoda splývavého čtení umožňuje každému dítěti vytvořit si vlastní tempo učení čtení, respektuje individuální přístup a věkové zvláštnosti.
Při výuce čtení je důležitá práce očí v tom smyslu, aby oči měly dostatek času k zafixování čteného textu. Oči kontrolovaně fixují písmeno po písmenu, děti hlasitě vyslovují slovo jako celek, nemění tón hlasu a nepřerušují dech. Mozek má více času na zpracování informací o čteném, děti spíše pochopí obsah textu.
Metoda Sfumato je postavena na přirozené dětské hravosti. Při jejím využívání děti plynule čtou na konci 1. třídy. Je to metoda vhodná i pro výuku dětí se specifickými poruchami učení a osvědčuje se také při nápravách špatných návyků při čtení.
Pedagogové, kteří Sfumato využívají, se musí řídit přesnými metodickými pokyny, musí mít vše předem dokonale rozmyšleno a připraveno, nesmí podcenit výběr pomůcek. Velký důraz se tedy klade na přípravu učitele, ale současně na dodržování individuálních potřeb dětí. Důležitá je práce s dechem. Jde tedy o hravou, radostnou výuku, kterou si užívají děti i učitel a která tím také předchází tzv. vyhasnutí pedagogů a zbytečné traumatizaci dětí.
RWCT – Čtením a psaním ke kritickému myšlení:
Metody kritického myšlení aktivizují myšlení žáků, motivují je k přemýšlení a k učení, žáci jsou aktivně zapojováni do učebního procesu. Kritické myšlení pomáhá žákům formulovat vlastní otázky, vede žáky k hlubší analýze problémů, povzbuzuje je k sebevyjádření. Při používání těchto metod se učitelé stávají partnery a žáci jsou spolutvůrci učebního procesu.
Tyto metody vedou žáka k aktivnímu učení v tzv. třífazovém cyklu učení, jehož základními stupni jsou evokace – uvědomění si významu – reflexe.
Používáme řadu konkrétních metod např. brainstorming, podvojný deník, pětilístek, I.N.S.E.R.T, dílny čtení, volné psaní, myšlenkové mapy, skládankové učení apod.
Hejného matematika
Profesor Hejný ve své metodě VOBS – Vyučování Orientované na Budování Schémat přináší pojetí výuky, které je založeno na 12 základních principech (rozvoj osobnosti, skutečná motivace, reálné zkušenost, radost z matematiky, vlastní poznatek, budování schémat, práce v prostředích, prolínání různých témat, role učitele, práce s chybou, přiměřené výzvy a podpora spolupráce). Metoda v dětech podporuje jejich přirozenou potřebu objevovat, experimentovat, učit se a komunikovat svým jazykem. Učitel u této metody není nositelem moudra, spíše se snaží děti vést a pomocí úkolů je navádět k dalšímu objevování světa matematiky. V hodinách se děti snaží objevovat vlastní cesty řešení, poznávat, že způsob řešení nemusí být pouze jeden, snaží se diskutovat, argumentovat, nebát se vlastních chyb a spíše je brát jako krok k dalšímu poznání při hledání správného řešení. Děti řeší úkoly na základě svých zkušeností. Matematika pana profesora Hejného je matematikou o životě a pro život.