Ahoj všichni! 🙋‍♂️🙋‍♀️

Dnes jsme se v našem putování vydali do země vycházejícího slunce, Japonska. Není to sice anglicky mluvící země, ale z naší cesty kolem světa Asii nemůžeme vynechat.

Ráno jsme začali výrobou tradiční čelenky, Hačimaki, která slouží jako symbol vytrvalosti. Spojili jsme tvoření s dalším tradičním uměním, kaligrafií, a štětci jsme si na čelenky malovali japonské znaky.

Po zaschnutí barvy jsme si čelenky uvázali na hlavu a vyčkali na příchod vzácné návštěvy. Z ostravského klubu Kyokushin za námi dorazil trenér bojových umění, několikanásobný mistr ČR a držitel 1. Danu, pan Martin Ježek. S ním jsme se přesunuli do zámeckého parku, kde nás nejprve potrápil rozcvičkou a následně potrénoval základní techniky karate. Mohli jsme si tak vyzkoušet postoje, kryty, přímé údery nebo kopy. Předvedl nám i celou sestavu cviků a nakonec nám odpovídal na naše všetečné otázky. Nejvíc nás zajímalo, jestli by se dokázal ubránit útočníkovi v reálném životě. Pan Martin nás ubezpečil, že by to pro něj problém nebyl, ale zdůraznil, že v běžném životě je nejlepší se fyzickým konfliktům vyhýbat.

Po obědě jsme třídu přeměnili v origami dílnu a skládali jsme papírové skládanky, které prý v Japonsku vznikly už v 9. stol. Vyzkoušeli jsme si touto metodou poskládat zmrzlinu, velrybu a žabku. Žabka byla rozhodně nejtěžší, ale dokáže nám odskočit od prstu a to je vážně cool . Přesvědčili jsme se, že origami není nic jednoduchého, že na preciznosti skládání záleží nejvíc a že i tady platí rčení, že cvik dělá mistra.

Japonci jsou také známí svou oblibou v bláznivých hrách. Odpoledne jsme si jich pár na zahradě zahráli. Zabrali jsme se do nich tak moc, že už nám nezbyl čas na nalepení si samuraje do naší mapy světa. Uděláme tak hned zítra, ještě před tím, než se vydáme do naší předposlední destinace. Austrálie nebo Afrika? Uvidíme zítra.

Prozatím se loučíme s Japonskem a třeba tuto krásnou zemi jednou navštívíme i osobně.

Sayonara!

Iva Bartoňková